Exkurze do historie

Území Káraného, jak dokládají nálezy z čelakovického i brandýského muzea, obýval člověk nejen v době kamenné, ale i v dalších etapách osídlení naší země. Dvě, na ryby bohaté řeky a mohutné lužní lesy oplývající zvěří, nabízely člověku té doby nejen snadnou obživu, ale také přirozenou ochranu proti nepřátelům. Za velice zajímavou lze pokládat i několik staletí přetrvávající existenci významné mezinárodní "Polské" poštovní, vojenské i obchodní cesty, vedoucí z Prahy přes Toušeň,územím dnešního Káraného, dále přes Lysou do Hradce, Polska a východního Pobaltí. Mezi Toušení a Káraným se tehdejší cestující převáželi přes dvě labská ramena dvojitým přívozem, o němž se dochovaly písemné doklady z r.1293. Význam této cesty byl takový, že v roce 1561, založil císař Ferdinand I. na místě přívozu rovněž most dvojitý - dřevěný. Užitek hojný z mostu průměrem ročně 180 kop grošů míšeňských, svědčí o "živém průvozu" na této mezinárodní cestě.
Mosty, zaústěné na území Káraného poblíž dnešní vodárny a s nimi i zmíněná cesta a její význam, padly za oběť údajně požáru při selských bouřích (nevylučují se ani povodně) kolem roku 1775 - tedy těsně před založením a osídlením osady Káraný. Zdá se ale, že frekventovanému slůvku "rekreace" se nevyhneme ani při stručné zmínce o středověké historii Káraného. Pokud lze loveckou vášeň dávných velmožů pokládat za rekreaci, potom za tímto účelem navštěvovali Káraný významní "Pražáci" už před řadou století. Například nejslavnější český panovník Karel IV., přebývaje (dle Dr.Práška) na toušeňském hrádku, "oddával se kratochvíli lovecké v lesích Zálabských, kde podél obou řek veliké hvozdy a v nich četná zvěř k lovu vybízející". Také císař Rudolf II., rád se zdržující na brandýském zámku, jezdíval za lovem do zdejších končin. Historici uvádějí, že kolem roku 1580 si nechal vystavět "lovecký zámeček Opočeň" na pravém břehu Jizery. Jako hospodářské zázemí pro zámeček byl zvolen na levém břehu Jizery (v prostoru dnešní osady "Komáří vrch"), tehdy již asi 250 let  existující poplužní dvůr, zvaný Opočno. Ten byl pro potřeby císaře spojen se zámkem "krytým mostem pouze pro císaře vyhrazeným". Rudolfův zámeček, stejně jako dvůr Opočno zanikl s největší pravděpodobností v době třicetileté války, při raziích švédských, či císařských vojsk, střídavě se v bojích přemísťujících a nemilosrdně plenících i celou oblast kolem Čelákovic, Brandýsa i Staré Boleslavi. Tedy i tu zdejší.

Za historicky zajímavou je možno pokládat existenci otevřené lesní kaple "U svatého Václava"

Zdroj: Publikace Káraný 1777-1997