Obsah
Obecní symboly
Velké selské povstání v roce 1775 zasáhlo i okolí Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi. Mělo u poddaných velký ohlas. Proto bylo brandýské komorní panství jako jedno z prvních v Čechách vybráno k uskutečnění pozemkové reformy, která měla existenčně zajistit vesnickou chudinu.
Dvorní rada František Antonín Raab (1722 - 1783) navrhl císařovně Terezii reformu, jejíž podstatou bylo rozdělení vrchnostenských dvorů mezi poddané a převedení robot na peněžité platy. Noví rolníci postupně spláceli nabyté pozemky platem z výnosu hospodaření. Vzniklo 128 nových vsí v Čechách a 117 na Moravě.
Raabizaci, jak se podle svého iniciátora pozemková reforma nazývá, byla na panství Brandýs obětována orná půda téměř všech dvorců a na jejich katastrech se nově vysadilo devět vsí. Mezi nimi i Káraný.
Jméno obce bylo převzato po pojmenování lesa. Tak se v minulosti (1546) jmenoval dubový les, kde byla chována černá zvěř pro lovy. Jméno KÁRANÝ označovalo ten les, kde bylo přísně káráno (trestáno) kácení stromů a lovení zvěře.
Znak obce Káraný tvoří dělený štít a lem. Zlaté klasy v horním zeleném poli jsou obecně symbolem zemědělství. Potřeba nové půdy byla příčinou vzniku vsi a obilí bylo nejdůležitějším výsledkem nových rolníků. Dubová větévka je heraldickou zkratkou názvu lesa, který dal obci jméno. Lem okolo štítu je inspirován skutečností, že tento les byl dříve "ohraničenou" oborou. Červená a stříbrná tinktura lemu připomíná, že ves vznikla rozparcelováním pozemků příslušných ke komornímu statku, který byl osobním vlastnictvím českého krále.
Podoba praporu vychází ze znaku. Vodorovné pruhy bílý a červený jsou odvozeny od tinktur lemu znaku a zelený žerďový pruh od převažující barvy štítu.
